Rozhovor | Lukáš Hrdlička: U psaní detektivek mě často inspiruje prostředí
Rozhovor se spisovatele Lukášem Hrdličkou nejen o psaní povídek. Lukáš Hrdlička pravidelně publikuje detektivní povídky ve sbornících Nejlepší detektivní povídky roku a Jedním dechem. Dvě jeho detektivní povídky se staly námětem pro díly seriálu Policie Modrava.
Jak byste shrnul čtenářům svou dosavadní tvorbu?
Od roku 2006 pravidelně publikuji sci-fi povídky v časopisu Ikarie (nyní XB-1) a v dalších různých sbornících. V roce 2015 mi vyšel cyberpunkový román Lovci snů, který se odehrává v Praze roku 2064, kdy je město rozděleno na několik nezávislých městských částí, kde převážně vládnou gangy. Od roku 2010 jsem začal psát i detektivní povídky, které pravidelně publikuji v různých sborních. V roce 2021 jsem vyhrál soutěž Havran o nejlepší detektivní povídku roku. Spolupracoval jsem na seriálu Policie Modrava, dva díly vznikly podle mého námětu.
Co pro vás bylo impulsem k psaní vlastních příběhů? Jaké byly Vaše začátky?
Vždycky jsem měl rád příběhy a chtěl jsem psát vlastní. Četl jsem nejdříve sci-fi a fantasy, potom jsem propadl detektivkám. Chtěl jsem vyprávět vlastní příběhy a začal je psát a posílat do soutěží.
Co je na psaní nejtěžší a co naopak nejlehčí? Co Vás baví a co nebaví?
Nejtěžší je pro mě najít si na psaní čas, protože jsem pracovně hodně vytížen. Když mám dostatek času a klidu, je pro mě psaní radost. Baví mě promýšlet zápletky, vytvářet postavy a hrát si s textem.
Jak vznikají Vaše příběhy? Kde berete inspiraci?
Inspiraci čerpám z různých zdrojů, nejvíce z běžného života, určitě také při čtení povídek a románů nebo z filmů. U psaní detektivek mě často inspiruje prostředí. Někde jsem a představuji si, jaký zločin by se tady mohl odehrát, jaké motivy by postavy měly… a začnu skládat osnovu. Někdy se zaměřím na určité téma. Spravedlnost, zlo… U sci-fi povídek to jsou témata, která se dotýkají existence vesmíru, času. Jak bude vypadat Praha za 50 let.
Máte příběh promyšlený před začátkem psaní, nebo prostě začnete a spoléháte, že se děj rozvine sám během psaní?
Příběh mám alespoň v hrubých obrysech promyšlený před začátkem psaní, dělám si osnovu a většinou popíšu hodně stránek s poznámkami. Během psaní dochází k úpravám, ale většinou se držím pevné osnovy.
Kdy nejčastěji píšete? Máte nějaký psací rituál?
Nemám bohužel moc času, takže píšu, když čas je. Psací rituál vyloženě nemám, potřebuji mít na psaní pouze klid.
Když je povídka nebo kniha publikovaná, přečtete si svá díla znovu? Nebo už se k nim nevracíte?
K publikovaným dílům se většinou nevracím. Raději čas věnuji novým příběhům.
Jak se díváte zpětně na svá díla? Máte některá raději, nebo jsou pro Vás jako děti a milujete je všechny stejně?
Jsou rozhodně díla, která mám raději. Jsou to díla, u kterých se mi zdá, že se mi podařilo vystihnout přesně to, co jsem zamýšlel. A také jsou to díla, která mají dobrou odezvu u čtenářů. Mám rád román Lovci snů, který má dobré ohlasy od čtenářů, je tam zajímavá zápletka, prostředí. Z detektivních povídek mám rád třeba vítěznou povídku soutěže Havran Vražedná touha, kde je myslím zdařilá pointa.
Podporují Vás v rodině nebo přátelé? Komu nejvíce důvěřujete v radách při psaní?
Největší oporou a podporou je pro mě moje manželka, která má vždy zajímavé postřehy a dobré nápady, jak příběh vylepšit.
Jaký máte přístup k návrhům obálek knih? Dodáváte vlastní obrázky či nápady, komentujete návrhy, nebo se s titulkou zcela oddáváte nakladatelství?
Určitě je lepší, když se autor může podílet na návrhu obálky, přicházet s nápady a schválit finální verzi. Obálka je velmi často to, co knihu prodává. U Lovců snů jsem nemohl ovlivnit finální podobu obálky, což mne mrzí.
Sledujete recenze svých knih? Jak na Vás působí lichotivé či negativní ohlasy?
Recenze sleduji a jsem za každou kritiku i pochvalu rád. V recenzích vždy narazím na spoustu zajímavých názorů a pohledů na knihu nebo povídku. Posunuje to moji tvorbu rozhodně dál.
Máte v současné době něco rozepsaného? Plánujete další knihu?
V současné době pracuji na kriminálním románu, který bych rád brzy vydal. K tomu ještě průběžně pracuji na povídkách. Samozřejmě pokud to čas dovolí.
Co čtete za literaturu? Máte nějaké vzory?
Čtu převážně sci-fi literaturu a detektivky. Z klasických autorů detektivek mám rád Raymonda Chandlera, který vládne jazykem, originálními přirovnáními a vytváří nezaměnitelnou atmosféru. Ze současných autorů mám rád Michaela Connellyho, který se čte velmi dobře a má napínavé příběhy. Také se mi líbí Jo Nesbo, Jeffery Deaver a mnoho dalších. Často zkouším autory, které neznám.
Jaké je vaše zaměstnání či zdroj hlavních příjmů?
Pracuji jako sociální pracovník v Domově na půl cesty Maják v Praze, kde pomáháme mladým lidem, kteří odchází z dětských domovů.
Čemu se věnujete ve volném čase kromě psaní? Jaké jsou Vaše koníčky?
Kromě četby je mým velkým koníčkem sledování filmů, u kterých často čerpám inspiraci pro psaní. Dále mám rád turistiku, zajímám se o focení a amatérský film.
Je něco, co chcete vzkázat svým čtenářům?
Děkuji, že čtete má díla. Doufám, že vás baví a nacházíte v nich kromě napětí a zábavy i podněty k zamyšlení. Děkuji za komentáře, moc si jich vážím a jsou pro mě inspirací.
Závěrem poprosím o odkazy na stránky či sociální sítě, kde s Vámi mohou být fanoušci ve spojení nebo si zakoupit knihy.
Komentáře
Okomentovat